Boží zákon odhaluje lidský hřích - cesta ke spáse se otevírá jedině v pokání a v naději na Boží milosrdenství. Na tuto cestě však nemůže hříšník vykročit sám a na základě svých vlastních předpokladů, nýbrž v závislosti na Božím vedení.
Stručný obsah textů
1Král 21,1 - 21
"Nábotova vinice". Spor krále Achaba s Nábotem o vinici, dědictví po otcích. Královna Jezábel vnímá spor jako ohrožení královské autority a sama inscenuje proces, který vede k ukamenování Nábota. Hospodin posílá proroka Elijáše zvěstovat soud Achabovi.
Ž 5,1 - 8; Ž 32
Žalmista reflektuje spravedlnost Hospodina, který neoblibuje svévolníky a trestá ty, kdo páchají zlo; přijímá naopak ty, kdo spoléhají na jeho milosrdenství. Blahoslavení jsou ti, kterým je odpuštěn hřích.
Ga 2,15 - 21
Spravedlnosti před Bohem člověk nemůže dosáhnout na základě vlastních kvalit - Boží zákon usvědčuje každého z hříchu. Naděje se otvírá teprve v odpuštění a milosti, které Bůh nabízí v Kristově oběti.
L 8,26 - 39
"Uzdravení posedlého v Gerase". Ježíš vymítá nečisté duchy z demoniaka žijícího na pohřebišti. Očištění zobrazeno pomocí pádu prasečího stáda do jezera. Zachráněný muž se stává Ježíšovým následovníkem a je poslán zvěstovat Boží skutky v domovském městě.
Výklad: 1Král 21
Kontext
V předch. kap. 20 se líčí vítězné boje Izraele s Aramejci pod vedením izr. krále Achaba. Achabovi je skrze proroky zvěstována Hospodinova podpora. Spíše než na k. 20 však příběh Nábotovy vinice navazuje na k. 18 - 19 líčící zápas mezi baalovými proroky (chráněnci Jeábel) a Eliášem. Násl. k. 22 popisuje naplnění Elijášova proroctví: Achabovu smrt. K. 21 líčí první výrazný poklesek Achaba a první vystoupení Eliáše proti králi.
Aktéři
DVA FALEŠNÍ SVĚDCI, "ničemníci"
STARŠÍ IZRAELE
JEZÁBEL, královna pohanského původu i víry
ACHAB, král Izraele
ELIJÁŠ, prorok Hospodinův
Stavba
ÚVOD 1 - 3: Achab neúspěšně smlouvá s Nábotem o koupi vinice
ZÁPLETKA 4 - 10: Jezábelina intrika proti Nábotovi
11 - 16: Nábot falešně obviněn ze zlořečení proti Bohu a králi a popraven; Achab konfiskuje vinici
ŘEŠENÍ 17 - 24: prorok přináší králi slovo Božího soudu
INTERMEZZO 25 - 26: vypravěčská glosa
ZÁVĚR 27 - 29: Achabovo pokání přijato Hospodinem
Situace
Boží slovo zvěstované v prostoru nejvyšší politiky.
Druh
Prorocký příběh, legenda o muži Božím. Próza - "novela". Drama o utrpení nevinného.
Výklad některých míst
v. 1: Jizreel leží severně od Samaří, sídelního města sev. Izraele. Děj se odehrává v časech rozděleného Izraele za politicky úspěšného panování Achabova (875 - 853). Nábot je odjinud neznámou postavou. Je charakterizován pouze přízviskem Jizreelský a svou neochvějnou věrností otcovskému dědictví - vinici (obraz Izraele?). Jméno znamená "zvýšení", "povýšení" (KB)
v. 2.3 Zelinářská zahrada prozrazuje Achabovu zpohanštělou orientaci na Egypt, kdežto Nábotova věrnost vinici ukazuje na zachovávání víry Izraele.
v. 7 Jezábel, zastánkyně baalovského kultu, ponouká Achaba, aby ukázal moc nad Izraelem. To je čistě pohanské smýšlení odporující izaelské tradici králů jakožto služebníků. Houževnatá žena ďábelské moci: 22 let manželkou Achabovou a 13 let poručnicí synů. Její jméno se objevuje ve Zj 2,20 - žena svádějící k modlářství.
v. 10 Zinscenované falešné obvinění z rouhání ("Bohu a králi"! Král je zde pohansky přiřazen Bohu a tak získává božskost) a poprava Nábota připomíná Ježíšův proces. Také zde jde o směs politické a náboženské žaloby. Proti Nábotovi na soudu svědčí dva muži ničemníci (bené belijál = synové Belíjalovi; synové nicoty).
v. 19 Klasický prorocký dvoudílný výrok kó amar adonaj (konstatování viny + soud): Toto praví Hospodin:
Zavraždil jsi a teď zabíráš.
Toto praví Hospodin:
Na místě, kde psi chlemtali krev Nábotovu, budou psi chlemtat i tvoji krev.
Prorok se odvažuje kárat krále tváří v tvář. Cílem není jen kritizovat, nýbrž především přivést hříšníka k nápravě (což se částečně podaří: v. 27).
Homiletické podněty
- Bůh zasahuje proti svévoli mocných skrze slovo proroků
- statečnost muže Božího tváří v tvář nejvyššímu politikovi
- král Izraele pod vlivem pohanské manželky
- neúcta k odkazu otců: nejen hmotnému, ale především duchovnímu
- politik nemá před Hospodinem žádnou "imunitu"
- prorok není věštec, nýbrž tlumočník Božího slova do přítomné situace
- i ten největší hříšník může činit pokání
-ml-
Starokatolická kolekta:
Bože slitování,
tvůj Syn se za nás vydal
a my k tobě smíme přicházet se svou vinou.
Vysvoboď nás ze zápletek zla.
Přijmi nás v Ježíši Kristu, našem bratru a Pánu,
který v jednotě Ducha svatého
s tebou žije a působí na věky věků.