Zpěv mezi čteními

Časem se stalo gregoriánské zpracování žalmů a haleluja natolik
složité a rozsáhlé (srv. Roudnické Aleluja), že shromáždění to už
nedokázalo zpívat. Reformace se snažila tento zpěv vracet lidu tím,
že vytvořila sborové písně, které se obsahově vztahovaly na čtení
podle církevního roku. Tzv. graduální píseň (gradus - schody k oltáři
označují místo, kde se čtení a zpěv běžně konaly) nahradila
gregoriánský zpěv mezi čteními. Nové vzniklé písně byly však méně
aklamacemi, nýbrž měli spíš výpravnou nebo naučnou povahu.

Ve sborech ČCE se konají také aspoň dvě čtení po sobě, mezi kterými
obvykle shromáždění zpívá. Sborová píseň však nebývá vnímána jako
odpověď na Boží slovo, nýbrž spíš jako střídání mezi slovem a hudbou.
Je-li k dispozici dobrý varhaník, využívá možnost k delší předehře,
aby si lidé mohli trochu odpočinout. Při výběru písně se kazatel často
orientuje dopředu na kázání (např. prosba o Ducha svatého).

V našem zpěvníku žádný nápěv na haleluja není. Řešením by bylo vybrat
z nějakého jiného zpěvníku jednoduché responzioriální haleluja, které
se lidé snadno učí. To ovšem předpokládá jistou otevřenost místního
sboru vůči liturgickým experimentům. Běžný evangelický beran slovo
haleluja nemá rád, protože jednak je to cizí slovo - vždyť to není
(ev-)anglické, jednak to spojuje s nadšeným voláním letničních
křesťanů nebo s liturgií vůbec...

Schůdnou alternativu nabízí právě EZ. Obsahuje poměrně velké množství
chvalozpěvů z doby reformační a poreformační, jejichž první sloky
mohu uvedenou funkci splnit. Účastnící bohoslužby melodie těchto
písní většinou znají a nemusí je odposlechnout z varhanní předehry.
Ve sborech, kde existuje tištěný bohoslužebný list, je možné texty té
jedné sloky vytisknout přímo mezi čtení.

Je k úvaze, zda má mezizpěv v postní době odpadat nebo zda jeho
roli přeberou aklamační písně trochu jiné povahy (dík za slovo,
prosba o Ducha). Rozdíl mezi různými obdobími církevního roku lze
také zvýrazňovat tím, že jako mezizpěv po trvání celé postní,
velikonoční, adventní atd. doby slouží vždy stejná píseň.

Aby sloka písně skutečně nabyla povahy mezizpěvu, snažím se
varhaníkovi vysvětlit, že zpěv na tomto místě nemá přerušovat, ale
spojovat. Předehra by se měla zde redukovat na minimální intonaci.
Varhaník tuto úpravu určitě s radostí přijme, pokud dostane víc
prostoru jinde a bude naopak potěšen, když "liturgická reforma"
skoncuje s hlasitým povídáním členů sborů během varhanní hry na
začátku a konci bohoslužby.

Nasleduje několik příkladů. Nejprve písně EZ, které by se hodily na
místě haleluja (vždy jen první sloka):

105 Nuž Pánu všichni zazpívejte
113 Chvalte, věrní, chvalte Pána
117 Chvalte Pána, národové
159 Tě, Boha, chválíme
160 Tebe, Boha, vzýváme
161 Tebe, Bože, chválíme
163 Hospodin sám národů Bůh
250 Z milosti tak hojné
264 Všichni věrní křesťané
334 Kristus Pán vstal z mrtvých
341 Veleben Bůh buď, jeho čin
343 Velikonoční oběti
344 Kristus Pán, Král věčné slávy
397 Radujme se vždy společně
549 Chvaliž Hospodina, slávy vždy Krále mocného
604 Buď sláva Bohu, chvála Otci
626 Jak vznešené tvé jméno
636 Z tvé ruky, Pane můj

Písně jako mezizpěv v postní době:

183 K tobě oči pozvedáme
237 Bůh Otec z pouhé milosti
244 Ve jméno Krista doufáme
260 Otče všemohoucí
308 Jezu Kriste, štědrý kněže
375 Rozsvěť záři světla svého
376 Skloň se k nám, Pane Ježíši
419 Mocný Bože, při Kristovu
432 Bože, vylej požehnání
433 Otče náš, milý Pane
434 Jezu Kriste, Synu Boží
435 Ó Pane, jenž jsi přikázal
526 Já v Boha milého

Písně jako odpověď na SZ čtení:

33  Rozveselte se v Hospodinu
111 Slavit budu Boha svého
209 Ó slunce spravednosti
289 Bohu chvála buď i čest
368 Ó Tvůrce, Duchu svatý přijď
377 Ach, obnov mne, věčné světlo
378 Bože, jenž jsi v nebesích
439 K nám popatř z nebes vysokosti
445 Sláva Bohu na výsosti
447 Tobě, Bože, děkujeme
544 Pomoc naše budiž z tebe