Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan.
Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho.
Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví.
Toto je svědectví Janovo, když k němu Židé z Jeruzaléma poslali kněze a levity, aby se ho otázali: "Kdo jsi?"
Nic nepopřel a otevřeně vyznal: "Já nejsem Mesiáš."
Znovu se ho zeptali: "Jak to tedy je? Jsi Eliáš?" Řekl: "Nejsem." "Jsi ten Prorok?" Odpověděl: "Ne."
Řekli mu tedy: "Kdo jsi? Ať můžeme přinést odpověď těm, kdo nás poslali. Za koho se sám pokládáš?"
Řekl: "Jsem hlas volajícího na poušti: Urovnejte cestu Páně - jak řekl prorok Izaiáš."
Ti vyslaní byli z řad farizeů.
Otázali se ho: "Proč tedy křtíš, když nejsi ani Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?"
Jan jim odpověděl: "Já křtím vodou. Uprostřed vás stojí, koho vy neznáte -
ten, který přichází za mnou; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u jeho obuvi."
To se stalo v Betanii, na druhém břehu Jordánu, kde Jan křtil.
Napadá-li vás, jak vyložit, přiblížit, "animovat" tento text nebo texty ostatních čtení, vložte svůj nápad do komentářů.