Vyšel odtamtud a šel do svého domova; učedníci šli s ním.
Když přišla sobota, počal učit v synagóg. Mnoho lidí ho poslouchalo a v úžasu říkali: "Odkud to ten člověk má? Jaká je to moudrost, jež mu byla dána? A jak mocné činy se dějí jeho rukama!
Což to není ten tesař, syn Mariin a bratr Jakubův, Josefův, Judův a Šimonův? A nejsou jeho sestry tady u nás?" A byl jim kamenem úrazu.
Tu jim Ježíš řekl: "Prorok není beze cti, leda ve své vlasti, u svých příbuzných a ve svém domě."
A nemohl tam učinit žádný mocný čin, jen na několik málo nemocných vložil ruce a uzdravil je.
A podivil se jejich nevěře. Obcházel pak okolní vesnice a učil.
Zavolal svých dvanáct, počal je posílat dva a dva a dával jim moc nad nečistými duchy.
Přikázal jim, aby si nic nebrali na cestu, jen hůl: ani chleba, ani mošnu, ani peníze do opasku;
aby šli jen v sandálech a nebrali si dvoje šaty.
A řekl jim: "Když přijdete někam do domu, tam zůstávejte, dokud z těch míst neodejdete.
A které místo vás nepřijme a kde vás nebudou chtít slyšet, vyjděte odtamtud a setřeste prach svých nohou na svědectví proti nim."
I vyšli a volali k pokání;
vymítali mnoho zlých duchů, potírali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je.