Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi ze světa dal. Byli tvoji a mně jsi je dal; a tvoje slovo zachovali.
Nyní poznali, že všecko, co jsi mi dal, je od tebe;
neboť slova, která jsi mi svěřil, dal jsem jim a oni je přijali. V pravdě poznali, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že ty jsi mě poslal.
Za ně prosím. Ne za svět prosím, ale za ty, které jsi mi dal, neboť jsou tvoji;
a všecko mé je tvé, a co je tvé, je moje. V nich jsem oslaven.
Již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já jdu k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my.
Dokud jsem byl s nimi, zachovával jsem je v tvém jménu, které jsi i dal; ochránil jsem je, takže žádný z nich nezahynul, kromě toho, který byl zavržen, aby se naplnilo Písmo.
Nyní jdu k tobě, ale toto mluvím ještě na světě, aby v sobě měli plnost mé radosti.
Dal jsem jim tvé slovo, ale svět k nim pojal nenávist, poněvadž nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.
Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého.
Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.
Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda.
Jako ty jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa.
Sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli v pravdě posvěceni.
Katechetická inspirace pro 7. neděli velikonoční
Autor: Marta Sedláčková
Vytvořeno:
První čtení: Sk 1:15-17;21-26 Mezizpěv: Ž 1 Druhé čtení: 1J 5:9-13 Evangelium: J 17:6-19