Květná neděle A

Autor:
Publikováno:

6. neděle v postu, počátek Svatého týdne, lat. "[Dominica in ramis] Palmarum." Liturgická barva je červená nebo fialová, liturgii možno zaměřit k připomínce Kristova vjezdu do Jeruzaléma (Mt 21:1-11) nebo k pašijnímu příběhu (Mt 26-27).

Úvod do liturgie

"Květnou" nedělí (lat. doslova "palmovou" nebo "nedělí palmových ratolestí") začíná Svatý neboli Velký týden církevního roku. Proto se bohoslužba koncipuje jako úvod do tohoto dění, jednak připomínkou Kristova vjezdu do Jeruzaléma - počátku událostí, které bezprostředně vedly k Ježíšovu ukřižování, jednak přímou připomínkou utrpení Páně četbou pašijí a souvisejících biblických oddílů (Iz 50 - třetí "ebedská píseň" o dobrovolné poslušnosti Služebníka - a Ž 31 - "Svého ducha kladu do tvých rukou," - či Ž 22 - "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?"). Ekumenický lekcionář předpokládá užití obou evangelijních textů - Mt 21:1-11 k průvodu s ratolestmi, pašijí v bohoslužbě slova. I tam, kde se rozhodneme nepoužít pašijní text a nerealizovat průvod a použijeme jako evangelijní čtení text z Mt 21 (např. podle tzv. "starocírkevních" perikop Mt 21:1-17) bychom neměli ztratit ze zřetele charakter této neděle jakožto úvodu do pašijového týdne (ve "starocírkevních" perikopách je totiž téměř tentýž oddíl rovněž na 1. neděli adventní - Mt 21:1-9). Agenda ČCE II. bohužel tuto spojitost nereflektuje, "velikonoční" (sic!) týden pro ni začíná až Zeleným čtvrtkem. Zelený čtvrtek lze brát jako úvod do vlasntního velikonočního třídení (srov. introit Nos autem gloriari), s tím však Agenda nepočítá.

Charakter této neděle jako "preludia" Svatého týdne je např. zdůrazněn nešporní antifonou z Magnificat Scriptum est enim podle Mt 26:31-32 (sr. Mk 14:27.28): "Jest psáno: 'Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.' Po svém vzkříšení však vás předejdu do Galileje, tam mne uvidíte, praví Pán." Je pravděpodobné, že pojetí této neděle jako "pašijové" (Dominica de passione Domini) je mnohem starší než připomínka vjezdu do Jeruzaléma a palmových ratolestí, která se v římské liturgii objevuje až na konci 10. století.

Pravoslavná církev čte perikopu J 12:1-18 (pomazání v Betanii a příjezd do Jeruzaléma v janovském pojetí); západní tradice zachovala první část oddílu (J 12:1-9) jako evangelium pro pondělí Sv. týdne. Tentýž text (J 11:55-12:11) má jako nedělní evangelium i ambroziánská liturgie, která má s tradicemi křesťanského Východu řadu styčných bodů.

Klasická lutherská tradice má jako žalm dne Ž 69 (viz antifona k přípravě stolu Páně); Evangelický kancionál jako graduále Ž 20:7a.8b.

Pašije na Květnou neděli a ve Svatém týdnu

Četba pašijí sloužila jako jakési "předznamenání" dění ve Svatém týdnu; z tohoto důvodu se synoptické pašije četly již na jeho začátku. V západní tradici se postupně ustálil zvyk číst na Květnou neděli pašije podle Matouše, v úterý Sv. týdne pašije podle Marka a ve středu pašije podle Lukáše (papež Lev Veliký dosvědčuje v 5. století čtení utrpení Páně v neděli, středu, pátek a sobotu před velikonocemi ve svých kázáních De passione Domini). Pozůstatkem této zvyklosti je čtení pašijí na Zelený čtvrtek v reformovaném prostředí (viz Agenda ČCE). Tato čtvrteční bohoslužba nemá nic společného s tematikou Zeleného čtvrtku jako takového (Eucharistie), naopak vznikla jeho potlačením a redukcí původního svatého týdne na tuto připomínku před Velkým pátkem. Z liturgického hlediska je tato praxe dosti diskutabilní, neboť ochuzuje slavení velikonoční události o jeden z podstatných rozměrů. Lepším řešením je buď číst pašije na Květnou neděli, některý jiný den Sv. týdne nebo alespoň prostřídat během 4 let všechny 4 zprávy evangelistů na Velký pátek. Zelenému čtvrtku by se mělo vrátit jeho téma vlastní, t.j. ustanovení Večeře Páně a Kristova vydanost z lásky.

Reforma II. vatikánského koncilu (na kterou navazuje i Ekumenický lekcionář) zařadila všechny synoptické pašije na Květnou neděli, podle příslušného ročního cyklu. Janovy pašije, které příběh utrpení Páně reflektují a interpretují ve míře vyšší než u synoptiků, se čtou na Velký pátek.

Pašije je možné vedle běžného čtení také číst více lektrory v rozdělení na postavy nebo dokonce i zpívat. Tato praxe je obvyklá v katolickém a lutherském prostředí, Jan Blahoslav se tuto praxi pokoušel rovněž etablovat v 16. století v Jednotě bratrské (jeho příručka "Evangelia" obsahuje gregoriánské pašije podle Matouše a podle Jana na kralický text a v Evančickém kancionálu tuto praxi připomíná u jiných "liturgických dramat"). V lutherském prostředí je zvykem jednotlivé oddíly prokládat meditacemi a písněmi, vrcholným uměleckým ztvárněním této praxe jsou Matoušovy a Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha.

Průvod s ratolestmi

se v nejjednodušší formě může konat tak, že lidé se shromáždí na jednom místě, kde se přečte evangelium o Kristově vjezdu do Jeruzaléma a pak jdou všichni za nějakého zpěvu průvodem do kostela. Tento zpěv může být a capella nebo třeba s doprovodem kytary. Účastníci nesou palmové nebo jiné ratolesti (čeští katolíci k tomuto účelu užívají zpravidla tzv. "kočičky"). Pokud většina účastníků nejeví ochotu průvod vytvořit, mohou se ho zúčastnit alespoň děti a duchovní.  V tom případě je možné vypustit úvodní evangelium a dát průvodu formu klasického vstupu do bohoslužby.

Během průvodu se zpívají vhodné zpěvy obsahující invokaci Hosana nebo Benedictus (Mt 21:9). K témuž účelu lze použít i žalm 118. nebo alespoň jeho část s veršem 26 (viz introitus). Pro vhodné antifony, jejich parafráze či alternativy viz níže Texty a Hudba k bohoslužbám.

Texty

Některé texty jsme již publikovali v sekci Liturgika -> Liturgický rok -> Svatý týden, především v přípravě Květná neděle. Zde uvedeme pouze alternativy a doplnění k textům již publikovaným.

Antifony k průvodu s ratolestmi

Hosana * synu Davidovu!
Požehnaný jenž přichází ve jménu Páně.
Králi Izraele: Hosana na výsostech!
(Hosanna Filio David)

nebo

Hebrejské děti * nesly olivové ratolesti,
vyšly vstříc Pánu
a volaly: Hosana na výsostech!
(Pueri Hebraeorum)

nebo

S anděly a dětmi * buďme věrni [Pánu]
a vítězi nad smrtí zpívejme:
Hosana na výsostech!
(Cum angelis et pueris)

nebo

Mnohé zástupy * které se scházely na svátky,
provolávaly Pánu:
Požehnaný jenž přichází ve jménu Páně,
hosana na výsostech.
(Turba multa)

nebo

Sláva, pochvala a čest buď tobě
Králi Kriste Vykupiteli
ozdobený zbožným voláním dětí:
Hosana!
(Gloria, laus et honor)

Introitus

Brány spravedlnosti mi otevřete, *
vejdu jimi vzdávat chválu Hospodinu.
Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu. *
Žehnáme vám z Hospodinova domu.

V:  Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, *
jeho milosrdenství je věčné!
(Ž 118:19.26 V: 1)


nebo

Nebuď mi vzdálen, Hospodine, má sílo,
pospěš mi na pomoc!
zachraň mě ze lví tlamy,
před rohy jednorožců!

V: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?
Daleko spása má, ač o pomoc volám.
(Ž 22:20.22, V: 2 - gregoriánský introit Domine, ne longe facias)

Sláva Otci (malá doxologie) ani Sláva na výsostech Bohu (velká doxologie) se neužívají.

Kolekta

Všemohoucí Bože,
ty jsi poslal svého Syna,
našeho Spasitele Ježíše Krista,
aby na sebe vzal naše tělo
a vytrpěl pro nás smrt kříže.
Dej ať s ním sdílíme
jeho poslušnost tvé vůli
i slavné vítězství jeho vzkříšení
skrze něj, tvého Syna,
Ježíše Krista našeho Pána,
který s tebou a s Duchem svatým
žije a vládne jako jeden Bůh
nyní i navěky.
(ELCA)
nebo

Milující Otče všech,
tvůj jediný Syn přišel jako služebník
a byl poslušný až k smrti kříže.
Učiň nás pokornými, jako byl Kristus
a přiveď nás k němu do jeho slávy,
neboť on žije a kraluje
s tebou a s Duchem svatým
jako jeden Bůh nyní i navěky.
(LCA)
nebo

Milující Bože,
ty jsi ve svém hlubokém soucitu
poslal svého Syna
aby, oděn naším tělem,
snášel naše zkoušky,
naslouchal naší plytké chvále
a vytrpěl krutou smrt na kříži

Prosíme tě, dej nám Ježíšova ducha,
abychom se my, kteří ho tento týden
doprovázíme na cestě jeho utrpení,
naučili cestě pravé lásky
a ztělesňovali ji do konce svých dní.

Skrze téhož Ježíše Krista
který s tebou žije a miluje
ve společenství Ducha svatého
jako jediný Bůh nyní i navěky.

1. čtení (Starý Zákon)

Iz 50:4-9a - 3. píseň Služebníka: "Nevzdoruji ani neuhýbám nazpět... neukrývám svou tvář před potupami a popliváním".

Zpěv mezi čteními

Ž 31:9-16 (31:5) - "Svého ducha kladu do tvých rukou" nebo Ž 22 - "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?"

nebo Graduale Tenuisti (Ž 73:23b.24)

Uchopils mě za pravici,
povedeš mě podle svého rozhodnutí
a pak do slávy mě přijmeš.

2. čtení (epištola)

Fil 2:2-11 - na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil.

Zpěv před evangeliem (pašijemi)

Kristus se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt,
a to smrt na kříži.
Proto ho Bůh vyvýšil nade vše
a dal mu jméno nad každé jméno.
(Fil 2:8-9)

nebo tractus Deus, Deus meus - Ž 22

Pašije podle Matouše

Mt 26-27

Přímluvná modlitba

Bože, náš Otče,
vedeš nás do Jeruzaléma ke kříži svého Syna,
před kterým se modlíme za potřeby všech lidí.

Prosíme za všechny služebníky církve, povolané k tomu aby nás vedli cestou kříže. Ve svém milosrdenství:
Vyslyš nás, Bože.

Prosíme za národy celého světa, aby následovaly příklad Krista, který sám sebe zmařil pro druhé - i pro nás. Kéž máme toto Kristovo smýšení. Ve svém milosrdenství:
Vyslyš nás, Bože.

Prosíme za Boží stádo, ať není rozptýleno, ale hledá cestu k jednotě pod dobrým Pastýřem, v práci a očekávání dne, kdy bude Kristus všechno ve všech. Ve svém milosrdenství:
Vyslyš nás, Bože.

Prosíme za to, aby se Kristus, který se vydal za druhé, stal nadějí a uzdravením pro každého nemocného nebo zoufalého, (zvláště pro N. N.)  Ve svém milosrdenství:
Vyslyš nás, Bože.

Kéž je s námi tvé požehnání, Bože,
a utrpení tvého Syna posílí naši slabost.
Vyslyš naše modlitby ve své milující laskavosti,
skrze Krista, našeho Pána.
Amen.

nebo

Milující Bože,
dnes s pokorou, ale i s radostí oslavujeme tvoji lásku. Děkujeme ti, že se Kristus, ač sám tobě rovný, ponížil a zmařil, aby nás jako tvůj i náš služebník s tebou smířil. Pomoz nám, abychom prokazovali takovou lásku jeden druhému. Spojuj nás navzájem a uzdravuj naše zranění, zvláště rány, které zejí v našich rodinách. K tobě voláme...

Milosrdný Bože,
připoměli jsme si jak, učedníci spali, když byl Ježíš v agonii. Dej nám nejen ducha ochotného pomáhat druhým, ale i sílu těla i mysli, které je k tomu třeba.
K tobě voláme...

Bože pravdy,
připoměli jsme si, jak Pilát ustoupil vášním davu. Modlíme se za představitele našeho národa i jiných zemí světa, aby vládli podle pravidel spravedlnosti a pravdy, ne líbívosti a popularity.
K tobě voláme...

Soucitný Bože,
modlíme se za všechny, kdo nespravedlivě trpí - za hladové a bez domova, za ty kdo jsou pronásledováni a uráženi za to, že říkají pravdu, za ty, kdo jsou postiženi válkou a terorem. Dej jim vítězství svého Syna Ježíše Krista.
K tobě voláme...

Antifona k přípravě stolu Páně Improperium

Srdce potupou mi puká,
jsem jak ochrnulý.
Na soucit jsem čekal, ale marně;
na ty, kdo by potěšili - nenašel se nikdo.
Do jídla mi dali žluč,
když jsem žíznil, dali mi pít ocet.
(Ž 69:21.22)

Preface

Je vskutku správné,
vzdávat ti naše díky a chválu, Bože,
neboť ty jediný jsi dobrý
a tvá skálopevná láska trvá navěky.

Tvůj Syn Ježíš Kristus
na sebe vzal naše tělo
a v podobě služebníka
nás učil tvým cestám,
podpíral zemdlené slovem i činem
a nakonec se stal poslušným až k smrti.
I když byl opuštěn a odmítnut
těmi, kdo mu předtím provolávali slávu,
tys jej vzkřísil z mrtvých
a učinil úhelným kamenem nového života.
On nám otevřel brány spravedlnosti
a stal se naší spásou,
takže s jásotem vítáme jeho příchod
a hlásáme, že Ježíš Kristus je Pán
k tvé slávě navěky.

A proto se s židovskými dětmi a zástupy poutníků
připojujeme k chvále nebeských sborů
zpíváme píseň o tvé slávě a voláme: Svatý...
(na motivy Ž 118, volně dle D. Nettletona)

Ambroziánská antifona k lámání chleba

Vzhůru! Všichni, kdo žízníte, pojďte k vodám,
i ten, kdo peníze nemá.
Pojďte, kupujte a jezte,
pojďte a kupujte bez peněz a bez placení.
(Iz 55:1)

Antifona k přijímání Pater, si non potest

Otče můj, není-li možné, aby mne tento kalich minul,
a musím-li jej pít, staň se tvá vůle.
(Mt 26:42)

Hudba k bohoslužbám

  • Evangelický zpěvník nabízí k tématu Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma písně EZ 272 Jak vítati mám tebe (nejlépe sloky 1-4) a další, které jsou kvůli dubletě oddílu s 1. adventní ve "starocírkevních" perikopách zařazeny mezi adventními písněmi. Z těchto důvodů je třeba pečlivý výběr slok. Během pašijí je možné zpívat prakticky celý rozsah oddílu "pašijové písně" (308-332). Ž 22 je méně známý, rovněž Ž 31 a další žalmy vyskytující se v liturgii. 22. žalm je ještě parafrázován v písni Renata Schillera EZ 565 s Batelkovým textem. Tematickou píseň ke Květné neděli zpěvník nemá.
  • Mešní zpěvy nabízejí na úvod parafrázi hymnu Gloria laus et honor "Kristu Králi, dárci spásy, zněte písně pochvaly". Tato píseň je (se dvěma nápěvy) rovněž v katolickém Jednotném kancionále (č. 318), před pašijemi píseň Kristus příklad pokory (též v EZ 311), k přípravě stolu Páně píseň Ježíš Kristus, Syn Boží - bratrskou píseň z latinského cantia Patris sapientia, která existuje i v německé verzi Christus, der uns selig macht (EG 77). K přijímání jsou použity 4 sloky písně Všechno lidské pokolení, varianta EZ 315. Jako variantu k odpovědi mezi čteními mají Ebenovu antifonu na slova Mt 26:42 (srov. antifonu k přijímání v přípravě).
  • Píseň EZ 272 je složena na melodii lutherského chorálu Valet will ich dir geben. V anglikánském zpěvníku existuje na tutéž melodii parafráze hymnu Gloria laus s textem "All glory, laud and honour to thee, Redeemer, King". Melodii zpracoval v kantátách a varhanních předehrách rovněž J. S. Bach. V katolickém Jednotném kancionále je na tuto melodii (mírně upravenou) mešní píseň Hleď, mocný Hospodine (č. 513).
  • Zpěvník Svítá má několik rytmických písní s invokací "Hosana" - 74 a 450 (kánon z Taizé) - nebo Benedictus - 442 (kánon z Taizé).
  • Pašije jsou zhudebněny mnoha způsoby - na protestantské straně od Bacha a Schütze, Haendela (část Mesláše) renesančních polyfoniků, v novější době od Arvo Pärta (Janovy) a K. Pendreckého (Lukášovy). Existují i jednoduchá chorání znění - od Jos. Holíka (vydala Česká katolická charita) nebo již zmíněného Jana Blahoslava na text Kralické bible (nevydáno).