Úvod do liturgie
V ekumenickém lekcionáři se evangelijní text (Lk 3:1-6) koncentruje na osobu Jana Křtitele (narozdíl od tzv. starocírkevních perikop, kde je čten evangelijní oddíl z minulé neděle Lk 21:25-36 a) a jeho výzvy k pokání jako na jakýsi svorník mezi oběma tradicemi adventu - Jan je apokalyptický prorok království nebeského a příchodu Páně ("poslední prorok Staré smlouvy") a zároveň (v křesťanském pohledu) herold Božího Syna, "Eliáš" kráčející před Mesiášem (Mal 4:5, Lk 1:17; vztah Jana k Ježíšovi je námětem evangelií 3. neděle adventní, Gaudete). Starozákonní text (Mal 3:1-4) hovoří o "Pánu, který nenadále vstoupí do svého chrámu", o dni příchodu samotného Hospodina, epištolní text (Fp 1:3-11) o "dni [Ježíše] Krista", ke kterému má zůstat ve věřících zachováno "dobré dílo", ryzost a bezúhonost. Jako responsoriální žalm je nabídnuto novozákonní kantikum Zachariášovo Benedictus ("Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele"), které jinak tvoří pravidelnou část Ranních chval (laud) Denní modlitby církve - Hospodin vzbuzuje mocného Spasitele a osvoboditele jako naplnění slibů daných Božímu lidu.
Tyto motivy (Kristus jako naplnění prorockých zaslíbení Izraeli) prostupují také texty tradičních propriálních zpěvů: introitu ("Hospodin přijde" "ke spáse všech národů"), graduale ("Ze Sionu přichází Bůh", "shromážděte jeho věrné"), zpěvu k přípravě stolu Páně (návrat života, radost lidu z Hospodina) a k přijímání Eucharistie (radost přicházející Jeruzalému od Boha).
Liturgické texty
Introitus Populus Sion
Lide siónský,ejhle, Hospodin přijde k spáse všech národů
a dá slyšet Hospodin slávu svého hlasu
k radosti vašeho srdce. (Iz 30:19.30)
V: Naslouchej, pastýři Izraele, *
ty, jenž Josefa jak ovce vodíš (Ž 80)
Kolekta
Rozněť naše srdce, Pane Bože,abys připravil cestu svému jedinému Synovi.
V jeho příchodu dej všem lidem na světě
poznat svoji spásu.
skrze Krista, našeho Spasitele a Pána,
kterého s tebou a Duchem svatým uctíváme a chválíme
jako jediného Boha nyní i navěky.
Luterská (ELCA) kolekta opět následuje vzoru starořímské Excita, Domine, corda nostra -- "vzbuzena" (v našem překladu "roznícena") však nemá být tentorkát Boží moc, nýbrž naše srdce, k přípravě cesty Páně.
Graduale (zpěv mezi čteními) Ex Sion
Ze Sijónu, místa dokonalé krásy,
přichází Bůh náš a nehodlá mlčet. (Ž 50:2.3)
V: Shromážděte mu jeho věrné, *
ty, kdo při oběti přijali jeho smlouvu! (Ž 50:5)
Alleluia před evangeliem
A. Laetatus sum
Alleluia.
V: Zaradoval jsem se, když mi řekli: *
Půjdem do Hospodinova domu!
B.
Alleluia.
V: Připravte cestu Páně! *
Každý tvor uzří spasení Boží!
antifona k přípravě stolu Páně Deus tu convertens
Což nám nenavrátíš život,
aby se tvůj lid z tebe radoval?
Ukaž nám, Hospodine, své milosrdenství,
uděl nám svou spásu! (Ž 85:7.8)
preface
mohou být stejné jako minulou neděli
antifona k přijímání Jerusalem surge
Vzchop se Jeruzaléme a postav se na výšiněa viz tu radost, která k tobě přichází od tvého Boha (Bar 5:5+4:36).
Možno rozšířit o Ž 147:12-20.
Hudební složka bohoslužby
- V Evangelickém zpěvníku je možno použít písně, která dávají příchod Páně do souvislosti s hlásáním proroků - např. 261 Aj čas vzácný přišel (mají i Mešní zpěvy jako introit), 260 Otče všemohoucí - nebo setkání Pána s jeho lidem, reprezentovaným Sionem - např. 273 Zvedněte brány svrchků svých, 276 Slávy Pán přichází opět (na melodii katolické písně Roberta Führera Bože, před tvou velebností)
- Píseň EZ 273 je překladem luterské německé barokní písně Macht hoch die Tür (EG 1), která existuje v mnoha sborových, varhanních (např. od Maxe Regera) a jiných úpravách. Bachova kantáta pro tuto neděli (BWV 70 Wachet! betet! betet! wachet!) je tematicky určena pro starocírkevní perikopu a s texty RCL tedy nepříliš použitelná.
- Mešní zpěvy nabízejí jako zpěv k přijímání píseň Vítej Jezu Kriste, která je také v EZ (262) a je použitelná pro týž účel i v evangelické bohoslužbě (k eucharistii je možno zpívat také EZ 289, 274 aj.)
- Ze současnější tvorby (zpěvník Svítá) jsou liturgicky použitelné např. písně Otevřete brány hradeb kamenných (S 239) nebo (tematicky k evangeliu) Zní, zní, zní hlas temný, tichý (S 398), respektive Pokání čiňte (S 259).